4.9.2006 8:00:16 ... Klub Za Vraty, 26. května 2006
Na koncert Deadlock vyrážíme ve třech autem. Deadlock sice hrají v Čechách na několika místech, ale varianta že podpoříme mostecký klub Za Vraty nám přišla nejlepší. Cestu nám zpestřuje nová deska od Path of Resistance (pecka jako sviňa), takže do Mostu dorážíme dobře naladěni. Následuje klasické bloudění městem (řidič se vzteká „Jedu tu cestu už asi počtvrté a pokaždé dojedu do města odjinud!“ ) abychom nakonec po shlédnutí všech místních pamětihodností našli výjezd z města a kýženou odbočku na Vtelno.
Po příchodu do klubu nás čeká první překvapení. Po článku na www.czechcore.cz o malé návštěvnosti Za Vraty očekáváme ticho a pár osamocených zoufalců, ale vstupujeme do hlučného mumraje desítek lidí pohybujících se mezi čajovnou, hospodou (úplně narvanou) a koncertním sálem. Odhadujeme to na víc než sto návštěvníků, což nám potvrzují i lidé z kolektivu Za Vraty spravující. Dodávají ovšem, že je to letos teprve druhá akce s takovou návštěvností. Takže příště všichni do Mostu
Druhé překvapení už není tak potěšitelné – i když přijíždíme později než je oficiální začátek akce, tak se v sále teprve zvučí. Všichni máme po práci dost, takže doufáme, že se začne hrát brzo. Bohužel se začíná až někdy o půl desáté, takže je jasné, že se před půlnocí neskončí. Aspoň že je ten pátek…
Aby těch překvapení nebylo málo, tak původně avizovaní Action z Teplic nedorazili a místo nich nastupují mně zcela neznámí Sadako Tím se pro mne z koncertu stává přehlídka kompletně neznámých kapel. To podotýkám dopředu, aby mne pak někdo neobviňoval z neznalosti. Hoši rozjíždějí fůzi hard core a pomalejšího emo-metalu. Je cítit, že se potřebují víc sehrát, ale můžu říct, že mají dobře našlápnuto. Zpěvák mezi jednotlivými songy mluví k lidem, což mám rád. Z toho co říká i z názvů jednotlivých songů je jasné, že se jedná o hodně angažovanou kapelu, což mne taky teší. Navíc po koncertě rozdávají zájemcům vytištěné texty, což rozhodně není běžné a je to nepochybně dobrý nápad. Kdyby to dělali všechny začínající kapely, tak by aspoň odpadly otravné otázky typu „Co to vlastně zpívají?“ nebo „Ty tomu řevu rozumíš?“ případně „Tebe TOHLE opravdu baví?“.
Po Sadako následuje další úprava pódia a nezbytné ladění a pak už nastupují děčínsko-mostečtí Sun Has Gone . S touhle kapelou byl rozhovor ve 12 čísle Move Your Ass, takže jsem byl zvědav, jací budou naživo. Můžu říct, že vynikající. Často si říkám, že bych měl víc znát českou scénu. Člověk se fixuje na několik oblíbených kapel z ciziny a pak potká českou partičku, která se těmhle kapelám bez problému vyrovná. Tohle byl přesně ten případ. Vzhledem k tomu, že jsem kapelu slyšel poprvé, tak nedokážu úplně přesně posoudit hudební styl, ale připomínali mi trochu Bleeding Through - metalový sound, hodně pomalejších pasáží a výrazný zpěv. Zpěváka musím vůbec pochválit. Kromě toho, že zvládal perfektně obě polohy svého hlasu – vysoký ječák a hluboký „murmur“ – tak ještě dokázal běhat po celém pódiu (no dobře, Za Vraty není pódium z největších) a dělat show. Zbytek kapely mu zdatně sekundoval a přenechal pódium jen jeho kreacím a celý set odehráli po pódiem, přičemž bylo vidět, že i je hraní baví a dokáží si ho užít. Teda až na basáka, který odehrál celé vystoupení s velmi nezúčastněným výrazem na tváři. Nicméně je taky pravda, že na jeho výkon to nemělo vliv. Kapela jako celek nepůsobila, že by byla z nejstarších a o to víc je jejich výkon obdivuhodnější. Ke konci jejich setu začala Zavraťácká crew rozhazovat nastříhané papírky, což patří k místnímu koloritu. Obsah několika větších pytlů naplněných papírky roztrhanými na co nejmenší kousky se vyhodí do vzduchu a nechá spadnout na zem. Pak se opět sebere a vyhodí, sebere a vyhodí, sebere a... a tak dále. Zábava je to pro všechny. Připadáte si trochu jako na diskotéce, protože všude ve vzduchu víří barevné kousky papíru. Je to skvělé obzvlášť pro fotografování :-)
Když Sun Has Gone dohráli, tak vyhazování papírků krátilo čas čekání na hvězdu večera – německé Deadlock. Když konečně nastoupili, nemohli jste si toho nevšimnout, protože už tak dost vyšroubovaný zvuk se posunul o několik dílků doprava a z poslechu se tak stala docela bolestivá záležitost. Dost jsem zalitoval, že - ač poučen řadou podobných koncertů – u sebe nemám ucpávky do uší, ale rolovat si do uší roztrhané papírky ze země se mi moc nechtělo. Nicméně i z toho zvukového masakru se dalo poznat jedno – tohle už není, měřeno čistě hudebními měřítky, hard core, ale čistý metal. Těžkotonážní riffy, kulometné bicí a brutální vokál. Zpěvák si navíc občas střihne i nějaký ten headbanging nebo pěknou vlasovou vrtuli, prostě tak jak to u metalu má být :-) Němci se do toho od počátku ostře opírají a přední řady návštěvníků paří jak o život. Naprosto nejvíc ovšem kytarista a zpěvák ze Sun Has Gone. Ti předvádějí kreace, které se hned tak nevidí. Nakonec se jim podaří zaskočit i zpěváka z Deadlock – to v okamžiku, kdy se mu oba vrhnou pod nohy a skácejí se jako mrtví. Zmatený zpěvák se je snaží zvednout a když pochopí, že je to jen žert, tak oběma hrozí prstem... Nářez střídá nářez ale půlnoc se valem blíží, uši nám už skoro krvácejí a tak nakonec ještě před koncem německého setu opouštíme sál.
Cestou zpátky opět bloudíme, ale tentokrát už jen krátce. Doma jsme někdy okolo druhé nad ránem, ale rozhodně spokojení. Tenhle koncert byl výtečný a lidem ze Za Vraty za něj patří náš díky. Doufejme, že se tam tolik lidí jako na Deadlock sejde i na další koncerty kapel z Čech.
Johny
www.Deadlock.com www.sunhasgone.myspace.com
|